27. 10. se uskutečnila speciálka MS – vystaveno bylo přes 140 kusů králíků ve všech uznaných barevných rázech! Uděleny byly tyto ceny: Šampion výstavy dle chovatelů, Šampion 1.0, Šampion 0.1, 1. nej kolekce, 2. nej kolekce, 3. nej kolekce, Nejlepší kolekce modrého rázu a čestné ceny.
Celkem 3 x bylo uděleno 96 bodů – na samce a samici MSdiv a samici MSm.
Veškeré výsledky a fotky budou k vidění co nejdříve. 🙂
MS černý 63 ks
MS modrý 30 ks
MS havanovitý 10 ks
MS divoce zbarvený 12 ks
MS durynský 8 ks
MS červený 13 ks
MS železitý 4 ks.
Celkem 140 ks
Letošní speciální výstava proběhne opět ve výstavním areálu v Přešticích v termínu 26. – 27. 10. 2018. 26. proběhne posuzování a následná typizace vybraných zvířat bez přístupu veřejnosti. Samotná výstava bude otevřena v sobotu 27. 10. jako rozšíření přeštické výstavy. Vystaveno bude kolem 130 kusů strakáčů všech uznaných barevných rázů. Část zvířat bude též prodejná.
Z hlediska chovu hospodářských zvířat, je důležitá jejich výživa, kterou je nutno považovat za zcela klíčovou oblast ovlivňující prosperitu a rentabilitu chovu. Králík je z pohledu výživy a trávení, mezi tradičně chovanými hospodářskými nebo domácími zvířaty, jedinečný svými anatomickými a fyziologickými modifikacemi. S těmito hlavními odlišnostmi anatomie a fyziologie je nutno se seznámit, respektovat je a na jejich základě dotvářet případné technologické postupy. Významnou složkou ve výživě králíků je vláknina, která má vztah např. i ke stravitelnosti dalších živin, zejména ke stravitelnosti dusíkatých látek. Vláknina podporuje pohyblivost zadní části střeva. Nízký obsah vlákniny vede k prodloužení doby setrvání přijatého krmiva ve slepém střevě a důsledkem jsou změny v jeho mikrobiálním osídlení.
Jedná se o komplex přírodních látek, který se skládá z celulózy, pektinových látek, hemicelulózy, ligninu, kutinu, rezistentních škrobů, rostlinných gum, oligosacharidů, vosků, suberinu a proteinu, který je vázaný na rostlinné buněčné stěny. Celulóza je strukturální polysacharid. V přírodě je nejrozšířenější organickou sloučeninou, která je zastoupena nejen v buněčných stěnách vyšších rostlin, ale nachází se i v houbách, zelených řasách nebo i ve stěnách některých jednoduchých mořských živočichů. Pektin je přítomen v pletivech vyšších rostlin, kde je součástí stěn a mezibuněčných prostor. Rozpustnost pektinu v plodech se zvyšuje dozráváním a jeho funkcí je opora buněčných stěn rostlin. Hemicelulózy se skládají z jednodušších sacharidů a podílejí se na stavbě rostlinných pletiv. Další velmi důležitou složkou, a to především z krmivářského hlediska, je lignin, jelikož významně ovlivňuje nutriční hodnotu krmiva. Podíl ligninu totiž se stářím rostliny stoupá.
Jednotlivé části vlákninového komplexu spolu tvoří větší celky, tedy lignin a kutin spolu tvoří acido – detergentní lignin (ADL). Hrubá vláknina (crude fibre – CF) je tvořena hemicelulózami, celulózou a acido – detergentním ligninem. Acido – detergentní vláknina (acido – detergent fibre – ADF), je ta část komplexu, která sestává z hrubé vlákniny a acido – detergentního ligninu. Neutrálně – detergentní vláknina (neutraldetergent fibre – NDF), neboli vláknina potravy/krmiva je soubor hrubé vlákniny a acido – detergentní vlákniny.
Významná je pro králíka jak stravitelná vláknina (pektin a hemicelulózy) obsažená v rostlinných krmivech např. v okopaninách, cukrovarských řízcích, vojtěškové moučce, tak strukturální nestravitelná vláknina. Především lignin má významný pozitivní vliv na zdravotní stav, růstové schopnosti apod. Hlavní složkou hrubé vlákniny je celulóza, lignin, pektin a kutin. Velký podíl představuje celulóza a u přestárlých rostlin se zvyšuje podíl ligninu. Důležité jsou i poměry mezi jednotlivými složkami vlákniny nebo poměry k dalším živinám. Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až 20 % vlákniny, to platí zejména pro
zájmové chovy. V intenzivních chovech byla doporučení na 10 – 19 % vlákniny u vykrmovaných králíků v závislosti na kategorii králíků.
Vláknina má nezastupitelnou roli ve výživě, trávení, dopadech na užitkovost a na zdravotní stav (nemocnost a úmrtnost) jednotlivých kategorií králíků. Jedná se tedy o rozdílnosti v nárocích na vlákninu např. při porovnání dospělých králíků a mláďat, samců a samic, jedinců v období klidu a v období reprodukce, dále pak samice v době březosti, na konci březosti, období porodu, kojení. U mláďat králíků jsou odlišná období mléčné výživy, doba před odstavem, po odstavu, období intenzivního růstu, výkrmu, odchovu plemenných králíčat, dosažení pohlavní dospělosti a další kategorie.
Vláknina má význam jak z hlediska dietetického, nutričního, tak z hlediska lepší funkčnosti trávicího traktu s ohledem na celkové zdraví králíků. Její další výhodou a důležitou rolí v krmné dávce je prevence trávicích poruch.
Celulotické mikrofibrily jsou pomaleji hydrolyzovány enzymy hostitelských mikroorganismů, přítomných v těle živočichů, které se skládají hlavně z bakterií a prvoků v druhové rozdílnosti v přímé závislosti na živočišném druhu. Naopak amorfní složka buněčné stěny, tvořená převážně hemicelulózami a pektinem, je mnohem více hydrolyzovaná a více podléhá fermentaci. Lignin je výjimkou, jelikož je z větší části nestravitelný, a to díky své polyfenolické struktuře. Ta není hydrolyzovaná bakteriální florou domestikovaných zvířat. Tyto skutečnosti jsou také prokázány u králíků, jelikož trávení celulózového celku je mnohem horší, než trávení hemicelulóz.
Málo stravitelná vláknina (celulóza a lignin) má pozitivní vliv na prevenci trávicích poruch. Při snížení obsahu celulózy a ligninu z 19 na 15 % se zvýší index zdravotního rizika z 18 na 28 %. Tento index je sumou mortality a morbidity (nemocnost a úmrtnost). Nejčastěji pak dochází k poruchám trávení s fatálními následky a následným úhynem zvířat.
Obsah ligninu v krmivech pro rostoucí králíky je doporučen kolem 5 – 7 g na den a obsah celulózy 11 – 12 g na den. Lignin je v této souvislosti s celulózou v úzké korelaci a je-li jeho poměr k celulóze nižší než 0,4, snižuje se rychlost růstu a objevují se trávicí potíže. Lignin totiž urychluje průchod tráveniny slepým střevem a tračníkem.
Dalším ukazatelem pozitivních účinků na trávicí pochody je obsah snadno stravitelné vlákniny (NDF – ADF), tedy hemicelulóz a k nim přiřazeného nerozpustného pektinu. Snadno stravitelná vláknina je substrátem pro mikroflóru a podporuje fermentační procesy.
Vláknina, je hlavním komponentem krmné dávky králíků a tvoří 40 – 50 % jejich celkové výživy. Má vliv na rychlost průchodu tráveniny a funkčnost trávicí trubice. Též je substrátem pro mikroflóru. Všechny tyto faktory mají vliv na celkový zdravotní stav králíků.
Z hlediska trávení vlákniny je pro chovatele králíků důležité znát místo, kde tento proces probíhá a pochopit jeho princip, díky čemuž se následně může vyvarovat úhynům králíčat, případně dospívajících jedinců a zajistit tak optimální podmínky pro svá zvířata.
Trávení je proces degradace složitějších látek na látky jednodušší, tedy látek vstřebatelných z trávicího ústrojí. Vláknina je u králíků trávena prostřednictvím mikrobiální
fermentace, ke které dochází ve slepém střevě. Nestrávená část tráveniny vstupuje do slepého střeva z tenkého střeva po necelých dvou hodinách. V tomto úseku tlustého střeva, které se dělí na slepé střevo, tračník a konečník, dochází k trávení vlákniny (neškrobové polysacharidy a lignin) a rovněž k hydrolýze vlákniny celulotickými bakteriemi. Do celkové mikrobiální populace slepého střeva králíka jsou řazeny rody Bacteroides, Bifidobacterium, Clostridium, Bifidobacter a Enterobacter. U králíčat představují bakterie pouze 40 % z celkové mikroflóry. S věkem králíků se ale jejich význam zvyšuje a ve chvíli, kdy králík přijímá pouze pevné (oves, granule atd.) krmivo, tvoří svým zastoupením 80 – 90 % celkové mikroflóry.
Stravitelnost jednotlivých frakcí vlákniny se pohybuje mezi 10 – 76 %. Přednostně se fermentují ty frakce vlákniny, jež mají ve slepém střevě delší dobu zadržení. To jsou jemné částečky tráveniny o velikosti <0,3 mm, rozpustná vláknina a některé endogenní látky. Stravitelnost jednotlivých frakcí vlákniny se do značné míry liší. Pro hrubou vlákninu platí koeficient stravitelnosti od 0,07 do 0,19. Stravitelnost NDF je pak kolem 0,05 – 0,43. Nejvíce stravitelná je pak ta část vlákniny, která obsahuje pektinové složky.
Tabulka 1: Stravitelnost neutrálně – detergentní vlákniny (NDF) vybraných rostlin, vyjádřená koeficientem stravitelnosti (Gidenne et al., 2010)
| Krmná složka | Koeficient stravitelnosti |
| vojtěškové úsušky | 0,15 – 0,18 |
| vojtěškové seno | 0,175 – 0,276 |
| cukrovarské řízky | 0,845 |
| slunečnicové slupky | 0,1 |
| ječná sláma | 0,167 |
Tabulka 2: Potřeba vlákniny a škrobu pro rostoucí králíky v g/kg (Gidenne, 2003)
| Králíčata po odstavu (do 45 dnů věku) | Konec výkrmu (od 45 dnů věku) | |
| ADF (lignin a celulóza) | ≥ 190 | ≥ 170 |
| ADL | ≥ 55 | ≥ 50 |
| celulóza (ADF – ADL) | ≥ 130 | ≥ 110 |
| poměr lignin: celulóza | > 0,40 | > 0,40 |
| hemicelulózy (NDF – ADF) | > 120 | > 100 |
| stravitelná vláknina/ADF | ≤ 1,3 | ≤ 1,3 |
| škrob | < 140 | ≤ 180 |
(uvedeno v g/kg a upraveno vzhledem k obsahu sušiny 900 g/kg), ADL – acid – detergent lignin – acido – detergentní lignin, ADF – acid – detergent fibre – acido – detergentní vláknina, NDF – neutral – detergent fibre – neutrálně – detergentní vláknina
Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, je doporučeno dávkovat stravitelnou vlákninu ve vztahu k ADF a to v poměru ≤ 1,3.
Tabulka 3: Doporučený obsah celkové vlákniny v krmné směsi v % (Zadina et al., 2012)
| Kategorie | Obsah celkové vlákniny v krmné směsi (%) |
| výkrm | 14 – 17 |
| samice březí | 14 – 15 |
| samice kojící | 10 – 15 |
| chov | 16 – 19 |
Tabulka 4: Doporučený obsah vlákniny v krmné směsi v komerčních chovech v % (McNitt et al., 2000)
| Složka | Samice v produkci | Odstavená králíčata | Výkrm |
| CF | > 11,5 | > 15,5 | > 14,5 |
| ADF | > 15 | > 20 | > 18,5 |
CF – crude fibre – hrubá vláknina, ADF – acid – detergent fibre – acido – detergentní vláknina
Význam z pohledu vlákniny a jejich jednotlivých frakcí má náhrada jedné frakce za frakci druhou. Např. byl sledován vliv náhrady škrobu v krmné dávce stravitelnou vlákninou. Do sledování byli zařazeni králíci plemene novozélandský bílý, od odstavu ve věku 28 dnů do porážkové hmotnosti v 72 dnech, krmeni 2 typy krmné směsi. Směs A byla bohatší na obsah škrobu (266 g škrobu/kg sušiny). Ve směsi B bylo nahrazeno 50 % škrobu stravitelnou vlákninou (271 g hemicelulózy a pektinů/kg sušiny). Škrob byl dodán pomocí pšenice a ječmene, hemicelulózy a pektiny prostřednictvím pšeničných otrub a cukrovarských řízků. Obě směsi byly zkrmovány ad libitně (v neomezeném množství). Z výsledků tohoto sledování vyplynulo, že mezi skupinami výrazný rozdíl nebyl – průměrná spotřeba krmiva v pokusu od 28. do 72. dne věku králíků činila 103 g směsi/den a průměrný denní přírůstek byl 34,3 g/den. Denní množství degradované vlákniny bylo o 50 % vyšší u skupiny B, ačkoliv byl stravitelný škrob zredukován o 50 %. Závěrem tohoto sledování je nutné podotknout, že pro měření průměrného denního přírůstku zvířat by bylo potřeba větší vzorek králíků, ačkoliv se hodnoty u směsi bohaté na vlákninu zdají být trochu lepší. Oba typy směsí byly králíky využity, což ukazuje, že je možné nahradit 50 % stravitelného škrobu jiným doplňkem, v tomto případě stravitelnou vlákninou.
Z hlediska chovu králíků je důležitá jejich výživa, kterou je nutno považovat za zcela klíčovou oblast ovlivňující prosperitu a rentabilitu chovu. Je třeba brát v potaz nároky králíků na jednotlivé komponenty krmné směsi, ale i přizpůsobit jejich potřebám formu podávání krmiva, velikost granulí a především samotné složení krmných směsí, kde musíme dbát na správné zastoupení jednotlivých živin. Pro králíky není vhodné častá změna krmiva, nebo jeho množství, proto je důležité, zajistit stejný druh krmiva pro svá zvířata i na výstavách a bezprostředně po nich. Vláknina je jednou z hlavních složek krmiva chovu králíků a chovateli bývá v řadě případů přehlížena její nezastupitelná funkce. Je třeba si uvědomit, že každá kategorie králíků má jiné požadavky na výživu a proto je nejde odbývat pouze jednotvárnými krmivy (např. pouze ječmenem), nýbrž je nutné krmnou dávku zpestřovat a pomáhat tak správnou výživou (častá obměna kvalitní podestýlky, podávání sena atd.) i samotným zvířatům k např. snadnějšímu zvládnutí období laktace, odstavu atd. Cílem je tedy vybírat nejen cenově dostupné krmné směsi a statková krmiva, ale především směsi a jednotlivé komponenty krmné dávky, jejichž parametry odpovídají požadovaným hodnotám ve výživě králíků a zajišťují tak jejich zdárný chov. V drobnochovech lze králíkům přilepšovat kvalitní podestýlkou (ječnou, pšeničnou), lučním senem a v jednotlivých ročních obdobích krmnou dávku doplňovat např. v létě částečně zavadlými větvičkami malin, na podzim slunečnicí (v omezeném množství) a cukrovou řepou. Mezi tradiční statková krmiva bohatá na vlákninu, která vhodně doplní podávané krmivo, patří mrkev, oves, lupina bílá, hrách, sója, pšeničné otruby a sušená vojtěška.
Autor: Ondřej Krunt
V březnu tohoto roku (2018) byla přijata nová členka klubu – Tereza Ferusová. Chová meklenburské strakáče modré a černé a bydlí v Klatovech.
Zde k nahlédnutí zápis ze schůze:
Výroční volební schůze Klubu chovatelů králíků meklenburských strakáčů
Jaro se pomalu, ale jistě hlásí o slovo a v našich králíkárnách začíná být konečně živo.
Karel Jakubův:
Martin Slivoně:
Ondřej Krunt:
Lukáš Zita (nečlen):
Rok 2017 byl, i s přihlédnutím k nákazové situaci morem po celé republice, pro chovatele meklenburských strakáčů příznivý. Zaregistrováno bylo celkem 371 králíků všech uznaných barevných rázů a to v tomto poměru:
černých 152
červených 109
modrých 60
divoce zb. 28
durynských 2
havana 18
železitých 2
Vrcholnou akcí pro každého chovatele je speciální klubová výstava, na kterou své svěřence celý rok připravuje a svou pozornost soustředí právě na tento den, kdy předvede to nejlepší, co ve svém chovu momentálně má. Cílem ovšem není zisk poháru, nebo titulu, ale předvedení současné kvality zvířat. Není nad to, když se na výstavě sejde co nejvíce chovatelů z celé republiky, aby svá zvířata porovnali a mohla se tak určit současná kvalita meklenburských strakáčů a zároveň vytyčit jednotlivé cíle ve šlechtění a směry, jakými bychom chtěli plemeno dále zlepšovat.
Již tradičně jsme se sešli v chovatelském areálu Základní organizace města Přeštice, která celý průběh výstavy, konané 20. – 21. 10. 2017, zajišťovala, za což jí patří velký dík. Nyní už ale k samotnému průběhu naší klubové akce. Posouzení provedli, př. Louda, který posuzoval meklenburské strakáče černé a př. Šitar, jemuž připadly ostatní barevné rázy. Celkově bylo vystaveno 133 králíků od 14 vystavovatelů, z nichž jeden není členem klubu, ve všech uznaných barevných rázech s výjimkou durynských, kteří letos bohužel chyběli. Nutno podotknout, že je velká škoda, že se v Přešticích scházíme ve stejném složení řadu let, přičemž je po celé republice řada kvalitních chovů, ze kterých ale zvířata na speciálce nevídáme. To samozřejmě škodí hlavně plemeni, protože tak nemůže dojít k větší propagaci a především porovnání zvířat v rámci naší země a zhodnocení jejich úrovně.
Teď už k samotnému hodnocení jednotlivých barevných rázů. Celou expozici začínali meklenburští strakáči černí (MSč), kteří byli vystaveni v hojném počtu – 60 kusů. Svá zvířata předvedli, Ing. K. Jakubův, M. Slivoně, L. Michálková, M. Kudr, L. Pavlas, Bc. O. Krunt, M. Kutil a M. Bratršovský. Typově nejlepší zvířata předvedl Martin Slivoně, který si odnesl čestnou cenu za tříčlennou kolekci, jejíž bodový součet byl 286 bodů a v níž vynikala samička, která dosáhla až na 96 bodů. Králíci Ing. Karla Jakubův si též vysloužili čestnou cenu a to za čtyřčlennou kolekci oceněnou 379,5 bodů, jednalo se o velmi pěkná, typově vyrovnaná zvířata s velmi dobrou boční kresbou a silnými hrudními končetinami. Nejlepší kolekci výstavy předvedl př. Kutil, který na ni obdržel 379,5 bodů a pohár. Jeho zvířata pak vynikala v srsti a kresbě. Bodový průměr MSč činil 94,5 b. Celkově budili černí strakáči dobrý dojem v hmotnosti a utváření zádě. Oproti minulým letům se zlepšila srst, ale zhoršil typ. Už nevídáme, a když už ano, je to pár výjimek, typické „medvědy“ s obrovskými hlavami, krátkýma ušima a silnou přední nohou. Chybu spatřuji především v importu, který se pro řadu chovatelů stal stěžejním. Naneštěstí, tam, kde mají naši němečtí sousedé zvířata kvalitní v srsti a kresbě, tak tam postrádají typ. Nezřídka se mi pak stane, že procházím expozici meklenburských strakáčů a pomáhám si katalogem, abych určil, zda se jedná o samici, nebo samce. Je ale otázkou, zda se toto líbí tuzemským chovatelům, nebo ne.
(1.0 meklenburský strakáč černý, oc. 95,5 b., chov. M. Slivoně)
(1.0 meklenburský strakáč černý, oc. 95,5 b., chov. L. Michálková)
Meklenburští strakáči modří (MSm) byli velmi vyrovnanou skupinou králíků a vynikali především v typu a síle hrudních končetin. Králíků se zde sešlo 32 a to od vystavovatelů M. Bratršovského, P. Cacha, Mgr. I. Hellerové, Bc. O. Krunta a L. Pavlase. Vesměs šlo o zvířata vyrovnaná v barvě, u tří jedinců se ale objevily bílé lemy uší. Letos si pohár na nejlepšího samce a samici výstavy odnesli právě modří z chovu Bc. O. Krunta. Samec obdržel 96 bodů a samice 96,5 bodu. Dále byla stejnému chovateli udělena čestná cena na kolekci mláďat, která si vysloužila 377,5 bodů. Bodový průměr MSm byl 94,12 b.
(nejlepší 1.0, meklenburský strakáč modrý, oc. 96,0 b., chov. Bc. O. Krunt)
(nejlepší 0.1, meklenburský strakáč modrý, oc. 96,5 b., chov. Bc. O. Krunt)
U modrých je opět typ ovlivněn mírou importu ze zahraničí, stejně tak i srst. Zvířata po českých králících měla tmavší, líbivější barvu a ozdobou jim pak bylo utváření a délka ucha. Dalším barevným rázem, který se, dalo by se říct, odrazil ode dna, byl červený ráz. Tento rok byli meklenburští strakáči červení (MSčer) vystaveni v počtu 23 kusů od chovatelů V. Nedělky ml., Ing. F. Honsy a M. Kočíka. Nejlepší a zároveň nejvyrovnanější králíky předvedl V. Nedělka ml., který si odnesl cenu na nejhezčí samici výstavy, jež byla oceněna na 95,5 bodu. Červení zaznamenali pozoruhodný pokrok ve vylepšení kresby a srsti, typově se, až na výjimky, jednalo o jemnější zvířata, která ale neměla žádné tvarové vady. U této barvy lze ovšem pozorovat zatím jistou neucelenost. Dá se říci, co kus, to originál. Zůstává pak otázkou, jaký odstín preferovat, zda světlejší, nebo spíš tmavší. Nutno poznamenat, že tmavší zvířata jsou líbivější a kontrast mezi bílou a tímto odstínem je tak markantnější.
(1.0 meklenburský strakáč červený, oc. 95,0 b., chov. V. Nedělka ml.)
(0.1 meklenburský strakáč červený, oc. 95,5 b., chov. V. Nedělka ml.)
Meklenburští strakáči havanovití (MShav) byli vystaveni v počtu 7 kusů od vystavovatelů, L. Dufka a V. Nedělky ml. Přičemž první jmenovaný si na svou kolekci odnesl čestnou cenu a to se ziskem 376,5 bodů. Zde bych rád složil poklonu těm, kdo se tomuto barevnému rázu věnují, jelikož nemají podporu v zahraničí a veškerá – opravdová chovatelská a šlechtitelská práce je striktně na nich. Představení králíci byli velmi pěkní v typu – obzvlášť samci, menším nedostatkem jim ale byla nevyrovnaná barva pláště. Doufejme, že si „havany“ najdou v letech budoucích větší přízeň u nových chovatelů, kteří je tak pomohou zviditelnit.
(1.0 meklenburského strakáče havanovitého, oc. 94,5 b., chov. L. Dufek)
Poměrně novým barevným rázem meklenburských strakáčů, je ráz divoce zbarvený (MSdiv), který byl uznán v roce 2013. V Přešticích byly vystaveny dvě kolekce a jednotlivec od tří chovatelů, Mgr. I. Hellerové, M. Kudra a Bc. O. Krunta. Čestnou cenu na kolekci divokých si odnesl př. Kudr se ziskem 377,5 b. V této kolekci vyčnívala samice oceněná 95,0 body a vynikala především kvalitou srsti. Výše zmiňovaný jednotlivec Bc. O. Krunta získal 96,0 bodů. Při klubové schůzi bylo diskutováno téma, jakou barvu u divoce zbarvených králíků preferovat. Vystavený vzorek sice nebyl nijak velký, ale bylo zde možno vidět zvířata vyloženě tmavá, pro nezasvěceného návštěvníka výstavy již inklinující k divoce železitému zbarvení, a zvířata světlejší barvy. Klubem bylo vyhodnoceno, že se bude vyzdvihovat spíše světlejší odstín divokého zbarvení s patřičným zachováním znaků pro tento ráz typických. Jako zajímavost byla vystavena samička meklenburského strakáče železitého, což je zatím neuznaný barevný ráz. Klub si vytyčil za cíl tento ráz šlechtit a nechat uznat, jakožto rozšíření pestrosti již existujících rázů meklenburských strakáčů.
(0.1 meklenburského strakáče divoce zbarveného, oc. 95,0 b., chov. M. Kudr)
(mladý 1.0 meklenburského strakáče divoce zbarveného, oc. 96,0 b., chov. Bc. O. Krunt)
Závěrem lze konstatovat, že co do kvality zvířat, i počtu vystavených kusů se letošní ročník dá hodnotit velmi kladně. Menším záporem ovšem shledávám patrnou nedostatečnou předvýstavní péči některých chovatelů, co se především estetiky týče. Je škoda, že si chovatel nenajde pár desítek minut na to, aby zvířeti vytrhal pár přebytečných bílých chloupků z kresby a tím nepřicházel o cenné půlbody.
Jsem ovšem rád, že nám bylo organizátory opět zabezpečeno příjemné prostředí a tím zajištěn hladký průběh celé akce. Jmenovitě bych chtěl poděkovat Petru Šalomovi a celé jeho rodině, který jakožto patron klubu akci zabezpečuje a plně se jí věnuje. V posledních řádcích bych rád vyzval všechny chovatele meklenburských strakáčů, kteří dosud nejsou členy a mají o členství zájem, nechť kontaktují právě Petra Šaloma – jednatele klubu, nebo kohokoli ze stávajících členů, dveře našeho klubu jsou vám otevřeny. Zároveň nabádám ostatní chovatele k hojnější účasti na naší speciálce, nechť v příštích letech dorazí a poměří tak kvalitu svých zvířat v širším měřítku.
Bc. Ondřej Krunt, Klub chovatelů meklenburských strakáčů
