Zánět horních cest dýchacích, především nosní dutiny a vedlejších nosních dutin, je nejčastější formou pasteurelózy.

Nemoc začíná vodnatým výtokem z nozder, ten se však rychle mění a hlenovitý až hnisavý, ulpívající v okolí nozder. Je bělavý nebo žlutý a králík si jím často při čištění slepí i srst na vnitřní straně tlapek. Nemocný králík často kýchá, frká a může i hlasitě chrčet. Králíci prakticky nemohou dýchat tlamou, takže ucpaný nos pro ně může být velmi nebezpečný. Problémy s dýcháním mohou u králíka způsobit i nechutenství a nezájem o péči o srst.

Pokud se infekce rozšíří do oka přes slzné kanálky, může být rýma doprovázená zánětem spojivek. Ucpání slzného kanálku hnisem má za následek stékání slz po srsti v okolí očí, srst může vypadávat a v rozmáčené kůži může vzniknout hnisavý zánět.

V počátku nemoci, během vodnatého výtoku, antibiotická léčba zabírá docela spolehlivě, ale v pozdějších fázích je pasteurelózní rýma úporná a ráda se vrací. Vyléčení králíci zůstávají bacilonosiči a spontánní vyléčení déletrvající rýmy je prakticky vyloučeno. Chronická pasteurelózní rýma je prakticky neléčitelná. Tuhý hnis vyplní nosní i vedlejší nosní dutinu, sliznice zvředovatí a toxiny produkované některými kmeny pasteurely mohou doslova rozložit nosní skořepy a vzniká stav podobný sípavce u prasat. Tyto změny jsou trvalé.

Autorkou článku je MVDr. Tereza Ježková, 2015