Původce

Původcem moru králíků je virus z čeledi Caliciviridae, zvaný RHDV – Rabbit Hemorrhagic Disease Virus, neboli virus hemoragického onemocnění králíků. Je to malý, neobalený RNA virus.

Odolnost v prostředí

Ve vnějším prostředí je velmi odolný, během experimentů přežil při pokojové teplotě na látce 105 dní. Jeho přežití závisí na teplotě, při 22 °C přežívá 22 – 35 dní, při 37 °C 3 – 7 dní. Při teplotě 50 °C zůstává infekční jednu hodinu. Proti mrazu je velmi odolný a přežije i opakované zmražování a rozmrazování.

Virus zůstává stabilní při rozmezí pH 4,5 – 10,5, zásadité pH nad 12 jej inaktivuje. Je-li virus chráněný organickým materiálem, je ještě stabilnější. Měsíce vydrží infekční v chlazeném či mraženém králičím mase a dokonce i v rozkládajících se tělech uhynulých králíků si při pokojové teplotě udrží infekčnost až 20 dní. V orgánové suspenzi v ledničce je infekční déle než 6 měsíců a v této suspenzi přežije i vyschnutí a teplotu 60 °C minimálně po dva dny. Jeho vysoká odolnost pomáhá jeho šíření jinými zvířaty. Virus přežívá v bodavém hmyzu, který se nasaje krve nemocného králíka, mouchy, které se krmí na uhynulých zvířatech, v sobě přenášejí živý virus až 9 dní a vylučují ho ve výkalech. Masožravci, jako je pes nebo liška, kteří zkonzumují uhynulého králíka, také pak po určitou dobu vylučují živý virus moru králíků svými výkaly.

Virus ničí 0,5 % chlornan sodný, fenolové dezinfekční přípravky, 1 % hydroxid sodný a formalin, kterým se dají dezinfikovat i kožky.

Možnosti průběhu nemoci u králíka

Inkubační doba je 3 – 4 dny. Virus se množí v cytoplasmě jaterních buněk a způsobuje nekrotizující zánět jater, který může být doprovázen i nekrózou sleziny. Popisuje se několik forem nemoci:

Perakutní forma je charakteristická rozpadem jater. Umírající jaterní buňky uvolní do krve značné množství tzv. srážecích faktorů, které se v nich tvoří. To způsobí masivní vznik sraženin v krevním oběhu a trombóza v srdci, velkých cévách či plicích vede k náhlému úhynu bez jakýchkoliv předchozích příznaků nemoci. Perakutní forma je nejčastější a rozvíjí se u 70 – 95 % nemocných králíků.

Akutní forma je rovněž doprovázena rozpadem jater, únik srážecích faktorů a vznik tzv. diseminované intravaskulární koagulopatie (DIC) se vznikem sraženin a pak naopak krvácivým stavem. U králíků s akutní formou se nevytvořily tak velké sraženiny, které by je okamžitě usmrtily. Nemocný králík trpí horečkou, je apatický a slabý. Drobné sraženiny v plicích mu ztěžují dýchání, králíci dýchají rychle a ztěžka, z nosu jim může vytékat krev. Sraženiny v mozku vedou k neurologickým příznakům: Křečím, nekoordinovaným pohybům, ochrnutí, králík může ležet na boku a pádlovat končetinami, či ležet s hlavou zvrácenou dozadu. Poruchy srážení krve vedou také ke krvácení z nosu, z vulvy, může se objevit i krev v moči. Před smrtí mají králíci bledé či naopak namodralé sliznice. Obvykle hynou do 12 hodin po objevení se horečky.

Subklinická či chronická forma se vyskytuje u menšího množství králíků (5 – 10 %). Klinické příznaky jsou u nich mírnější a tito králíci přežívají akutní nástup nemoci s DIC, takže se u nich mohou objevit příznaky jaterního selhání. Podobné, i když mírnější příznaky jako u akutní formy přecházejí ve slabost doprovázenou žloutenkou a hubnutím. Tito králíci většinou umírají za několik dní.

Mortalita klasického moru králíků je velmi vysoká, často 100 %. V postižených chovech nejvíce králíků uhyne 2 -3 den po objevení se prvních úhynů, a během 1 – 2 týdnů je po všem. Králíci, kteří přežili, jsou proti další nákaze imunní. Existují však náznaky, že takový králík může ještě měsíce vylučovat infekční virus v trusu.

Nová varianta viru

Nová varianta moru se vyznačuje výrazně delší inkubační dobou, až devět dní. Kalicivirus se také množí v játrech, ale je méně virulentní. U nemocných králíků převažuje subklinická a chronická forma. Králíci jsou slabí, hubnou a trpí žloutenkou. Můžou mít i průjem, včetně průjmu krvavého. Délka nemoci je další než u klasického moru, může trvat i pět dní, než králík uhyne. Úmrtnost nové varianty moru je různá, obecně ale nižší než u klasického moru. Může činit až 70 %, průměrně je dvacetiprocentní.

Kromě nižší virulence se nová varianta liší ještě v jedné podstatné věci, a to je chybění věkové rezistence. Novou variantou mohou onemocnět už králíci starší 15 dní, to znamená, že může zabíjet už králíky v hnízdě.

Autor MVDr. Tereza Ježková, 2015