Vrcholnou akcí pro každého chovatele je speciální klubová výstava, na kterou své svěřence celý rok připravuje a svou pozornost soustředí právě na tento den, kdy předvede to nejlepší, co ve svém chovu momentálně má. Cílem ovšem není zisk poháru, nebo titulu, ale předvedení současné kvality zvířat. Není nad to, když se na výstavě sejde co nejvíce chovatelů z celé republiky, aby svá zvířata porovnali a mohla se tak určit současná kvalita meklenburských strakáčů a zároveň vytyčit jednotlivé cíle ve šlechtění a směry, jakými bychom chtěli plemeno dále zlepšovat.

Již tradičně jsme se sešli v chovatelském areálu Základní organizace města Přeštice, která celý průběh výstavy, konané 20. – 21. 10. 2017, zajišťovala, za což jí patří velký dík. Nyní už ale k samotnému průběhu naší klubové akce. Posouzení provedli, př. Louda, který posuzoval meklenburské strakáče černé a př. Šitar, jemuž připadly ostatní barevné rázy. Celkově bylo vystaveno 133 králíků od 14 vystavovatelů, z nichž jeden není členem klubu, ve všech uznaných barevných rázech s výjimkou durynských, kteří letos bohužel chyběli. Nutno podotknout, že je velká škoda, že se v Přešticích scházíme ve stejném složení řadu let, přičemž je po celé republice řada kvalitních chovů, ze kterých ale zvířata na speciálce nevídáme. To samozřejmě škodí hlavně plemeni, protože tak nemůže dojít k větší propagaci a především porovnání zvířat v rámci naší země a zhodnocení jejich úrovně.

Teď už k samotnému hodnocení jednotlivých barevných rázů. Celou expozici začínali meklenburští strakáči černí (MSč), kteří byli vystaveni v hojném počtu – 60 kusů. Svá zvířata předvedli, Ing. K. Jakubův, M. Slivoně, L. Michálková, M. Kudr, L. Pavlas, Bc. O. Krunt, M. Kutil a M. Bratršovský. Typově nejlepší zvířata předvedl Martin Slivoně, který si odnesl čestnou cenu za tříčlennou kolekci, jejíž bodový součet byl 286 bodů a v níž vynikala samička, která dosáhla až na 96 bodů. Králíci Ing. Karla Jakubův si též vysloužili čestnou cenu a to za čtyřčlennou kolekci oceněnou 379,5 bodů, jednalo se o velmi pěkná, typově vyrovnaná zvířata s velmi dobrou boční kresbou a silnými hrudními končetinami. Nejlepší kolekci výstavy předvedl př. Kutil, který na ni obdržel 379,5 bodů a pohár. Jeho zvířata pak vynikala v srsti a kresbě. Bodový průměr MSč činil 94,5 b. Celkově budili černí strakáči dobrý dojem v hmotnosti a utváření zádě. Oproti minulým letům se zlepšila srst, ale zhoršil typ. Už nevídáme, a když už ano, je to pár výjimek, typické „medvědy“ s obrovskými hlavami, krátkýma ušima a silnou přední nohou. Chybu spatřuji především v importu, který se pro řadu chovatelů stal stěžejním. Naneštěstí, tam, kde mají naši němečtí sousedé zvířata kvalitní v srsti a kresbě, tak tam postrádají typ. Nezřídka se mi pak stane, že procházím expozici meklenburských strakáčů a pomáhám si katalogem, abych určil, zda se jedná o samici, nebo samce. Je ale otázkou, zda se toto líbí tuzemským chovatelům, nebo ne.

(1.0 meklenburský strakáč černý, oc. 95,5 b., chov. M. Slivoně)

(1.0 meklenburský strakáč černý, oc. 95,5 b., chov. L. Michálková)

Meklenburští strakáči modří (MSm) byli velmi vyrovnanou skupinou králíků a vynikali především v typu a síle hrudních končetin. Králíků se zde sešlo 32 a to od vystavovatelů M. Bratršovského, P. Cacha, Mgr. I. Hellerové, Bc. O. Krunta a L. Pavlase. Vesměs šlo o zvířata vyrovnaná v barvě, u tří jedinců se ale objevily bílé lemy uší. Letos si pohár na nejlepšího samce a samici výstavy odnesli právě modří z chovu Bc. O. Krunta. Samec obdržel 96 bodů a samice 96,5 bodu. Dále byla stejnému chovateli udělena čestná cena na kolekci mláďat, která si vysloužila 377,5 bodů. Bodový průměr MSm byl 94,12 b.

(nejlepší 1.0, meklenburský strakáč modrý, oc. 96,0 b., chov. Bc. O. Krunt)

(nejlepší 0.1, meklenburský strakáč modrý, oc. 96,5 b., chov. Bc. O. Krunt)

U modrých je opět typ ovlivněn mírou importu ze zahraničí, stejně tak i srst. Zvířata po českých králících měla tmavší, líbivější barvu a ozdobou jim pak bylo utváření a délka ucha. Dalším barevným rázem, který se, dalo by se říct, odrazil ode dna, byl červený ráz. Tento rok byli meklenburští strakáči červení (MSčer) vystaveni v počtu 23 kusů od chovatelů V. Nedělky ml., Ing. F. Honsy a M. Kočíka. Nejlepší a zároveň nejvyrovnanější králíky předvedl V. Nedělka ml., který si odnesl cenu na nejhezčí samici výstavy, jež byla oceněna na 95,5 bodu. Červení zaznamenali pozoruhodný pokrok ve vylepšení kresby a srsti, typově se, až na výjimky, jednalo o jemnější zvířata, která ale neměla žádné tvarové vady. U této barvy lze ovšem pozorovat zatím jistou neucelenost. Dá se říci, co kus, to originál. Zůstává pak otázkou, jaký odstín preferovat, zda světlejší, nebo spíš tmavší. Nutno poznamenat, že tmavší zvířata jsou líbivější a kontrast mezi bílou a tímto odstínem je tak markantnější.

(1.0 meklenburský strakáč červený, oc. 95,0 b., chov. V. Nedělka ml.)

(0.1 meklenburský strakáč červený, oc. 95,5 b., chov. V. Nedělka ml.)

Meklenburští strakáči havanovití (MShav) byli vystaveni v počtu 7 kusů od vystavovatelů, L. Dufka a V. Nedělky ml. Přičemž první jmenovaný si na svou kolekci odnesl čestnou cenu a to se ziskem 376,5 bodů. Zde bych rád složil poklonu těm, kdo se tomuto barevnému rázu věnují, jelikož nemají podporu v zahraničí a veškerá – opravdová chovatelská a šlechtitelská práce je striktně na nich. Představení králíci byli velmi pěkní v typu – obzvlášť samci, menším nedostatkem jim ale byla nevyrovnaná barva pláště. Doufejme, že si „havany“ najdou v letech budoucích větší přízeň u nových chovatelů, kteří je tak pomohou zviditelnit.

(1.0 meklenburského strakáče havanovitého, oc. 94,5 b., chov. L. Dufek)

Poměrně novým barevným rázem meklenburských strakáčů, je ráz divoce zbarvený (MSdiv), který byl uznán v roce 2013. V Přešticích byly vystaveny dvě kolekce a jednotlivec od tří chovatelů, Mgr. I. Hellerové, M. Kudra a Bc. O. Krunta. Čestnou cenu na kolekci divokých si odnesl př. Kudr se ziskem 377,5 b. V této kolekci vyčnívala samice oceněná 95,0 body a vynikala především kvalitou srsti. Výše zmiňovaný jednotlivec Bc. O. Krunta získal 96,0 bodů. Při klubové schůzi bylo diskutováno téma, jakou barvu u divoce zbarvených králíků preferovat. Vystavený vzorek sice nebyl nijak velký, ale bylo zde možno vidět zvířata vyloženě tmavá, pro nezasvěceného návštěvníka výstavy již inklinující k divoce železitému zbarvení, a zvířata světlejší barvy. Klubem bylo vyhodnoceno, že se bude vyzdvihovat spíše světlejší odstín divokého zbarvení s patřičným zachováním znaků pro tento ráz typických. Jako zajímavost byla vystavena samička meklenburského strakáče železitého, což je zatím neuznaný barevný ráz. Klub si vytyčil za cíl tento ráz šlechtit a nechat uznat, jakožto rozšíření pestrosti již existujících rázů meklenburských strakáčů.

(0.1 meklenburského strakáče divoce zbarveného, oc. 95,0 b., chov. M. Kudr)

(mladý 1.0 meklenburského strakáče divoce zbarveného, oc. 96,0 b., chov. Bc. O. Krunt)

Závěrem lze konstatovat, že co do kvality zvířat, i počtu vystavených kusů se letošní ročník dá hodnotit velmi kladně. Menším záporem ovšem shledávám patrnou nedostatečnou předvýstavní péči některých chovatelů, co se především estetiky týče. Je škoda, že si chovatel nenajde pár desítek minut na to, aby zvířeti vytrhal pár přebytečných bílých chloupků z kresby a tím nepřicházel o cenné půlbody.

Jsem ovšem rád, že nám bylo organizátory opět zabezpečeno příjemné prostředí a tím zajištěn hladký průběh celé akce. Jmenovitě bych chtěl poděkovat Petru Šalomovi a celé jeho rodině, který jakožto patron klubu akci zabezpečuje a plně se jí věnuje. V posledních řádcích bych rád vyzval všechny chovatele meklenburských strakáčů, kteří dosud nejsou členy a mají o členství zájem, nechť kontaktují právě Petra Šaloma – jednatele klubu, nebo kohokoli ze stávajících členů, dveře našeho klubu jsou vám otevřeny. Zároveň nabádám ostatní chovatele k hojnější účasti na naší speciálce, nechť v příštích letech dorazí a poměří tak kvalitu svých zvířat v širším měřítku.

 

Bc. Ondřej Krunt, Klub chovatelů meklenburských strakáčů