Z hlediska chovu hospodářských zvířat, je důležitá jejich výživa, kterou je nutno považovat za zcela klíčovou oblast ovlivňující prosperitu a rentabilitu chovu. Králík je z pohledu výživy a trávení, mezi tradičně chovanými hospodářskými nebo domácími zvířaty, jedinečný svými anatomickými a fyziologickými modifikacemi. S těmito hlavními odlišnostmi anatomie a fyziologie je nutno se seznámit, respektovat je a na jejich základě dotvářet případné technologické postupy. Významnou složkou ve výživě králíků je vláknina, která má vztah např. i ke stravitelnosti dalších živin, zejména ke stravitelnosti dusíkatých látek. Vláknina podporuje pohyblivost zadní části střeva. Nízký obsah vlákniny vede k prodloužení doby setrvání přijatého krmiva ve slepém střevě a důsledkem jsou změny v jeho mikrobiálním osídlení.

Co je to vláknina?

Jedná se o komplex přírodních látek, který se skládá z celulózy, pektinových látek, hemicelulózy, ligninu, kutinu, rezistentních škrobů, rostlinných gum, oligosacharidů, vosků, suberinu a proteinu, který je vázaný na rostlinné buněčné stěny. Celulóza je strukturální polysacharid. V přírodě je nejrozšířenější organickou sloučeninou, která je zastoupena nejen v buněčných stěnách vyšších rostlin, ale nachází se i v houbách, zelených řasách nebo i ve stěnách některých jednoduchých mořských živočichů. Pektin je přítomen v pletivech vyšších rostlin, kde je součástí stěn a mezibuněčných prostor. Rozpustnost pektinu v plodech se zvyšuje dozráváním a jeho funkcí je opora buněčných stěn rostlin. Hemicelulózy se skládají z jednodušších sacharidů a podílejí se na stavbě rostlinných pletiv. Další velmi důležitou složkou, a to především z krmivářského hlediska, je lignin, jelikož významně ovlivňuje nutriční hodnotu krmiva. Podíl ligninu totiž se stářím rostliny stoupá.

Jednotlivé části vlákninového komplexu spolu tvoří větší celky, tedy lignin a kutin spolu tvoří acido – detergentní lignin (ADL). Hrubá vláknina (crude fibre – CF) je tvořena hemicelulózami, celulózou a acido – detergentním ligninem. Acido – detergentní vláknina (acido – detergent fibre – ADF), je ta část komplexu, která sestává z hrubé vlákniny a acido – detergentního ligninu. Neutrálně – detergentní vláknina (neutraldetergent fibre – NDF), neboli vláknina potravy/krmiva je soubor hrubé vlákniny a acido – detergentní vlákniny.

Proč je vláknina důležitá?

Významná je pro králíka jak stravitelná vláknina (pektin a hemicelulózy) obsažená v rostlinných krmivech např. v okopaninách, cukrovarských řízcích, vojtěškové moučce, tak strukturální nestravitelná vláknina. Především lignin má významný pozitivní vliv na zdravotní stav, růstové schopnosti apod. Hlavní složkou hrubé vlákniny je celulóza, lignin, pektin a kutin. Velký podíl představuje celulóza a u přestárlých rostlin se zvyšuje podíl ligninu. Důležité jsou i poměry mezi jednotlivými složkami vlákniny nebo poměry k dalším živinám. Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až 20 % vlákniny, to platí zejména pro

zájmové chovy. V intenzivních chovech byla doporučení na 10 – 19 % vlákniny u vykrmovaných králíků v závislosti na kategorii králíků.

Vláknina má nezastupitelnou roli ve výživě, trávení, dopadech na užitkovost a na zdravotní stav (nemocnost a úmrtnost) jednotlivých kategorií králíků. Jedná se tedy o rozdílnosti v nárocích na vlákninu např. při porovnání dospělých králíků a mláďat, samců a samic, jedinců v období klidu a v období reprodukce, dále pak samice v době březosti, na konci březosti, období porodu, kojení. U mláďat králíků jsou odlišná období mléčné výživy, doba před odstavem, po odstavu, období intenzivního růstu, výkrmu, odchovu plemenných králíčat, dosažení pohlavní dospělosti a další kategorie.

Vláknina má význam jak z hlediska dietetického, nutričního, tak z hlediska lepší funkčnosti trávicího traktu s ohledem na celkové zdraví králíků. Její další výhodou a důležitou rolí v krmné dávce je prevence trávicích poruch.

Celulotické mikrofibrily jsou pomaleji hydrolyzovány enzymy hostitelských mikroorganismů, přítomných v těle živočichů, které se skládají hlavně z bakterií a prvoků v druhové rozdílnosti v přímé závislosti na živočišném druhu. Naopak amorfní složka buněčné stěny, tvořená převážně hemicelulózami a pektinem, je mnohem více hydrolyzovaná a více podléhá fermentaci. Lignin je výjimkou, jelikož je z větší části nestravitelný, a to díky své polyfenolické struktuře. Ta není hydrolyzovaná bakteriální florou domestikovaných zvířat. Tyto skutečnosti jsou také prokázány u králíků, jelikož trávení celulózového celku je mnohem horší, než trávení hemicelulóz.

Málo stravitelná vláknina (celulóza a lignin) má pozitivní vliv na prevenci trávicích poruch. Při snížení obsahu celulózy a ligninu z 19 na 15 % se zvýší index zdravotního rizika z 18 na 28 %. Tento index je sumou mortality a morbidity (nemocnost a úmrtnost). Nejčastěji pak dochází k poruchám trávení s fatálními následky a následným úhynem zvířat.

Obsah ligninu v krmivech pro rostoucí králíky je doporučen kolem 5 – 7 g na den a obsah celulózy 11 – 12 g na den. Lignin je v této souvislosti s celulózou v úzké korelaci a je-li jeho poměr k celulóze nižší než 0,4, snižuje se rychlost růstu a objevují se trávicí potíže. Lignin totiž urychluje průchod tráveniny slepým střevem a tračníkem.

Dalším ukazatelem pozitivních účinků na trávicí pochody je obsah snadno stravitelné vlákniny (NDF – ADF), tedy hemicelulóz a k nim přiřazeného nerozpustného pektinu. Snadno stravitelná vláknina je substrátem pro mikroflóru a podporuje fermentační procesy.

 

Jak je to s trávením vlákniny?

Vláknina, je hlavním komponentem krmné dávky králíků a tvoří 40 – 50 % jejich celkové výživy. Má vliv na rychlost průchodu tráveniny a funkčnost trávicí trubice. Též je substrátem pro mikroflóru. Všechny tyto faktory mají vliv na celkový zdravotní stav králíků.

Z hlediska trávení vlákniny je pro chovatele králíků důležité znát místo, kde tento proces probíhá a pochopit jeho princip, díky čemuž se následně může vyvarovat úhynům králíčat, případně dospívajících jedinců a zajistit tak optimální podmínky pro svá zvířata.

Trávení je proces degradace složitějších látek na látky jednodušší, tedy látek vstřebatelných z trávicího ústrojí. Vláknina je u králíků trávena prostřednictvím mikrobiální

fermentace, ke které dochází ve slepém střevě. Nestrávená část tráveniny vstupuje do slepého střeva z tenkého střeva po necelých dvou hodinách. V tomto úseku tlustého střeva, které se dělí na slepé střevo, tračník a konečník, dochází k trávení vlákniny (neškrobové polysacharidy a lignin) a rovněž k hydrolýze vlákniny celulotickými bakteriemi. Do celkové mikrobiální populace slepého střeva králíka jsou řazeny rody Bacteroides, Bifidobacterium, Clostridium, Bifidobacter a Enterobacter. U králíčat představují bakterie pouze 40 % z celkové mikroflóry. S věkem králíků se ale jejich význam zvyšuje a ve chvíli, kdy králík přijímá pouze pevné (oves, granule atd.) krmivo, tvoří svým zastoupením 80 – 90 % celkové mikroflóry.

Stravitelnost jednotlivých frakcí vlákniny se pohybuje mezi 10 – 76 %. Přednostně se fermentují ty frakce vlákniny, jež mají ve slepém střevě delší dobu zadržení. To jsou jemné částečky tráveniny o velikosti <0,3 mm, rozpustná vláknina a některé endogenní látky. Stravitelnost jednotlivých frakcí vlákniny se do značné míry liší. Pro hrubou vlákninu platí koeficient stravitelnosti od 0,07 do 0,19. Stravitelnost NDF je pak kolem 0,05 – 0,43. Nejvíce stravitelná je pak ta část vlákniny, která obsahuje pektinové složky.

Tabulka 1: Stravitelnost neutrálně – detergentní vlákniny (NDF) vybraných rostlin, vyjádřená koeficientem stravitelnosti (Gidenne et al., 2010)

Krmná složka	Koeficient stravitelnosti
vojtěškové úsušky	0,15 – 0,18
vojtěškové seno	0,175 – 0,276
cukrovarské řízky	0,845
slunečnicové slupky	0,1
ječná sláma	0,167

Tabulka 2: Potřeba vlákniny a škrobu pro rostoucí králíky v g/kg (Gidenne, 2003)

	Králíčata po odstavu (do 45 dnů věku)	Konec výkrmu (od 45 dnů věku)
ADF (lignin a celulóza)	≥ 190	≥ 170
ADL	≥ 55	≥ 50
celulóza (ADF – ADL)	≥ 130	≥ 110
poměr lignin: celulóza	> 0,40	> 0,40
hemicelulózy (NDF – ADF)	> 120	> 100
stravitelná vláknina/ADF	≤ 1,3	≤ 1,3
škrob	< 140	≤ 180

(uvedeno v g/kg a upraveno vzhledem k obsahu sušiny 900 g/kg), ADL – acid – detergent lignin – acido – detergentní lignin, ADF – acid – detergent fibre – acido – detergentní vláknina, NDF – neutral – detergent fibre – neutrálně – detergentní vláknina

Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, je doporučeno dávkovat stravitelnou vlákninu ve vztahu k ADF a to v poměru ≤ 1,3.

Tabulka 3: Doporučený obsah celkové vlákniny v krmné směsi v % (Zadina et al., 2012)

Kategorie	Obsah celkové vlákniny v krmné směsi (%)
výkrm	14 – 17
samice březí	14 – 15
samice kojící	10 – 15
chov	16 – 19

Tabulka 4: Doporučený obsah vlákniny v krmné směsi v komerčních chovech v % (McNitt et al., 2000)

Složka	Samice v produkci	Odstavená králíčata	Výkrm
CF	> 11,5	> 15,5	> 14,5
ADF	> 15	> 20	> 18,5

CF – crude fibre – hrubá vláknina, ADF – acid – detergent fibre – acido – detergentní vláknina

Může vláknina nahradit jiný komponent krmné směsi?

Význam z pohledu vlákniny a jejich jednotlivých frakcí má náhrada jedné frakce za frakci druhou. Např. byl sledován vliv náhrady škrobu v krmné dávce stravitelnou vlákninou. Do sledování byli zařazeni králíci plemene novozélandský bílý, od odstavu ve věku 28 dnů do porážkové hmotnosti v 72 dnech, krmeni 2 typy krmné směsi. Směs A byla bohatší na obsah škrobu (266 g škrobu/kg sušiny). Ve směsi B bylo nahrazeno 50 % škrobu stravitelnou vlákninou (271 g hemicelulózy a pektinů/kg sušiny). Škrob byl dodán pomocí pšenice a ječmene, hemicelulózy a pektiny prostřednictvím pšeničných otrub a cukrovarských řízků. Obě směsi byly zkrmovány ad libitně (v neomezeném množství). Z výsledků tohoto sledování vyplynulo, že mezi skupinami výrazný rozdíl nebyl – průměrná spotřeba krmiva v pokusu od 28. do 72. dne věku králíků činila 103 g směsi/den a průměrný denní přírůstek byl 34,3 g/den. Denní množství degradované vlákniny bylo o 50 % vyšší u skupiny B, ačkoliv byl stravitelný škrob zredukován o 50 %. Závěrem tohoto sledování je nutné podotknout, že pro měření průměrného denního přírůstku zvířat by bylo potřeba větší vzorek králíků, ačkoliv se hodnoty u směsi bohaté na vlákninu zdají být trochu lepší. Oba typy směsí byly králíky využity, což ukazuje, že je možné nahradit 50 % stravitelného škrobu jiným doplňkem, v tomto případě stravitelnou vlákninou.

Co je třeba udělat pro dobře fungující chov?

Z hlediska chovu králíků je důležitá jejich výživa, kterou je nutno považovat za zcela klíčovou oblast ovlivňující prosperitu a rentabilitu chovu. Je třeba brát v potaz nároky králíků na jednotlivé komponenty krmné směsi, ale i přizpůsobit jejich potřebám formu podávání krmiva, velikost granulí a především samotné složení krmných směsí, kde musíme dbát na správné zastoupení jednotlivých živin. Pro králíky není vhodné častá změna krmiva, nebo jeho množství, proto je důležité, zajistit stejný druh krmiva pro svá zvířata i na výstavách a bezprostředně po nich. Vláknina je jednou z hlavních složek krmiva chovu králíků a chovateli bývá v řadě případů přehlížena její nezastupitelná funkce. Je třeba si uvědomit, že každá kategorie králíků má jiné požadavky na výživu a proto je nejde odbývat pouze jednotvárnými krmivy (např. pouze ječmenem), nýbrž je nutné krmnou dávku zpestřovat a pomáhat tak správnou výživou (častá obměna kvalitní podestýlky, podávání sena atd.) i samotným zvířatům k např. snadnějšímu zvládnutí období laktace, odstavu atd. Cílem je tedy vybírat nejen cenově dostupné krmné směsi a statková krmiva, ale především směsi a jednotlivé komponenty krmné dávky, jejichž parametry odpovídají požadovaným hodnotám ve výživě králíků a zajišťují tak jejich zdárný chov. V drobnochovech lze králíkům přilepšovat kvalitní podestýlkou (ječnou, pšeničnou), lučním senem a v jednotlivých ročních obdobích krmnou dávku doplňovat např. v létě částečně zavadlými větvičkami malin, na podzim slunečnicí (v omezeném množství) a cukrovou řepou. Mezi tradiční statková krmiva bohatá na vlákninu, která vhodně doplní podávané krmivo, patří mrkev, oves, lupina bílá, hrách, sója, pšeničné otruby a sušená vojtěška.

Autor: Ondřej Krunt